Vom Wald das Beste. – Nationalparkregion Bayerischer Wald

Brauchtum

Bräuche sind den "Waidlern" genauso wichtig wie ihr Bier und der Waidler-Dialekt!

Übers ganze Jahr werden in der Ferienregion Nationalpark Bayerischer Wald althergebrachte Bräuche als Ausdruck der Tradition mit sehr viel Herzblut gelebt.
"Die müssen verrückt sein, die Bayern!" denk sich so mancher Urlauber, wenn er sieht wie sich Einheimische freiwillig mit Wasser abschütten lassen oder Jugendliche zu Ostern mit viel Lärm durch die Straßen ziehen und dafür sogar noch eine kleine Aufmerksamkeit erhalten! Für die Waidler ist es allerdings Ehrensache und selbstverständlich die altüberlieferten Bräuchte und Traditionen weiterleben zu lassen.

Vom Brauchtum das Beste.

Damit du im nächsten Urlaub genau weißt, was der "Wolf" vor der Haustür deiner Unterkunft möchte, haben wir einen Brauchtum-Jahreskalender mit kurzen Erklärungen zusammengestellt. Die genauen Termine zu den einzelnen Brauchtumsveranstaltungen findest du in unserem Veranstaltungskalender.

Rauhnächte

Mezi 21. prosincem a 6. lednem jsou takzvané "Rauhnächte", kdy je otevřena říše duchů - duše, duchové a démoni mají přístup a mohou se vydat na "divoký lov". Součástí legend o Drsných nocích jsou také věštby a mluvící zvířata, stejně jako zvláštní pravidla pro pořádek a obezřetnost. Tip: 28.12. Rauhnachtstreiben v Bayerisch Eisenstein a 05.01. Koishüttler Lousnacht v Neuschönau

Velikonoční zvyky

Palmové kytice V neděli před Velikonocemi se při slavnostní bohoslužbě a průvodu světí svázané palmové kytice (místo palmových listů se používají "palmové kočičky"). Emauzská procházka Na památku cesty učedníků do Emauz, ke kterým se Ježíš nepoznán připojil, se pořádají procházky nebo krátké výlety. Tip: Emauzská procházka ve Zwieselu Od Zeleného čtvrtka do noci ze Zelené soboty na Velikonoční neděli prochází vesnicemi "Ratscherbuam/mädls" a svolávají věřící do kostela nebo k modlitbě, protože kostelní zvony v tuto dobu mlčí. Používají takzvaná "chrastítka" a mluví verše. Posvěcené velikonoční košíky Naplněné velikonoční košíky s pestrobarevnými vajíčky, chlebem, solí, pečeným velikonočním beránkem a často i uzeným masem se posvěcují během velikonoční vigilie v kostele a obvykle se konzumují při následné velikonoční snídani. Zvláštní význam mají takzvaná "vejce z Antlasu neboli Zeleného čtvrtku". Vejce položená na Zelený čtvrtek zahánějí zlo a dodávají sílu. "Oapecka " Starobylý velikonoční zvyk, který mladí i staří dodnes rádi praktikují a který se koná jako druh soutěže. Každá osoba drží v ruce natvrdo uvařené velikonoční vajíčko a snaží se rozbít vajíčko druhé osoby. Důležité je: "bod na bod - zadek na zadek". To se provádí postupně a vítězem se stává ten, jehož vejce je na konci stále neporušené.

Koledování

Tři králové jdou od domu k domu a hlásají radostnou zvěst vánočního evangelia. Každý dům je požehnán "C+M+B" (Christus Mansionem Benedicat = Kristus požehnej tomuto domu) a posvěcenou křídou a kadidlem. Koledníci obvykle dostávají drobné dary na dobrou věc a sladkosti.

Maypole "Maibaum"

Krádež májky Jakmile je májka přemístěna, vzrušení se zvyšuje, protože cílem je tajně ukrást májku sousední vesnice, nebýt přitom přistižen a pak ji až do 1. května hlídat, aby nemohla být "ukradena zpět". Poté se vyjedná výkupné, které se obvykle skládá ze svačiny a piva. Pokud není zaplaceno výkupné, je májka vztyčena jako "strom hanby".

Stavění májky Májka, symbol plodnosti, se na návsi staví 1. května podle určitých příkazů pouze pomocí svalů a šátku. Jakmile je májka vztyčena a ukotvena, začíná společenská část.

Kirchweih (Kirta)

Slaví se posvěcení budovy kostela. Protože se oslavy kolem svátku patrona města vymkly kontrole, byl tradiční "Dorfkirchweih" v roce 1866 stanoven na třetí neděli v říjnu jako "Allerweltskirta". Kirchweih býval od čtvrtka nebo pátku do pondělí nebo někdy do úterý, podle rčení "A gscheida Kirta, dauert bis Irta (= úterý)". Dnes se Kirta soustředí hlavně na Kirchweihovu neděli a Kirchweihovo pondělí. Mnoho podniků a úřadů udržuje starý zvyk a zve zaměstnance na "Kirchweihmontagsgans" do hospody.

Karneval (kopat)

Páté roční období "Fasching" se slaví v každé vesnici v prázdninovém regionu. Všude jsou buď karnevalové bály, nebo karnevalové průvody. Tradiční "Fasching-Eigrobn" se však koná jen příležitostně nebo zřídka. Zde se lidé shromažďují v hostincích a po masopustním pohřbu pořádají pohřební hostinu. Tip: Karnevalový průvod v Schönbergu

Zpěv vodního ptactva

"Vodní ptáci" (chlapci v oblečení odolném proti povětrnostním vlivům) chodí o svatodušní neděli od domu k domu a polévají se vodou z oken a balkonů. V souvislosti s obyvateli domů zpívají "vodní ptáci" oslavné verše, ale také žertují a jako poděkování dostávají malý dárek. Když se celá vesnice rozloučí, oblečení se obvykle suší v hostinci a dary se rozdají.

Vlčí pohon ven "Wolfaustreiben"

Večer před Martinem (11.11.) pochodují mladí lidé, vybaveni zvonci a "Goaßlem", od domu k domu a hřmí. Tento zvyk pochází z dob pastýřů, kteří se snažili odradit predátory od pastviny nebo farmy. V dřívějších dobách byli lidé velmi pověrčiví, a proto se také říká, že tento zvyk má moc zahánět démony.

Historické festivaly

Pandurenfest Spiegelau Během války o rakouské dědictví (1740-1748) vyděsil pandurenobrista Franzsikus Freiherr von der Trenck lesní hospodáře a skláře v Bavorském lese. Protože je důležité poučit se z historie, koná se každé dva roky ve Spiegelau festival Panduren, který tuto událost připomíná. Více informací

Heimatfest Mauth Cesta do minulosti se koná každé tři roky v Mauthu. Více než 200 místních obyvatel v historických kostýmech představuje založení města a život kolem roku 1699. S velkým nadšením a důrazem na detail pořádají "Waidler" jednu z nejstarších tradičních slavností v Bavorském lese, která trvá celý víkend. Více informací